Voňavá zahrada: Tipy a triky pro pěstování routy vonné

Výběr stanoviště

Routa vonná, známá také jako "bylina milosti", je odolná trvalka, která snese i drsnější podmínky. Pro optimální růst a bohatou úrodu aromatických listů je však důležité vybrat správné stanoviště. Routa preferuje slunné stanoviště s minimálně šesti hodinami přímého slunečního svitu denně. Dobře snáší i polostín, ale méně slunce se projeví na menší intenzitě vůně. Půda by měla být dobře propustná, spíše sušší a vápenitá. Routa nesnáší přemokření, proto je důležité zajistit dobrý odtok vody, například přidáním písku nebo štěrku do půdy. Vyhněte se těžkým jílovitým půdám, které zadržují vodu. Routa vonná je nenáročná rostlina, ale správným výběrem stanoviště zajistíte její zdravý růst a bohatou úrodu voňavých listů.

Půda pro routový keř

Pro zdárné pěstování vonné routy je volba správné půdy zásadní. Ruta preferuje dobře propustnou, spíše sušší zeminu. Těžká, jílovitá půda zadržující vodu může vést k hnilobě kořenů a uhynutí rostliny. Ideální je půdní reakce neutrální až mírně zásaditá. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem, který zlepší její strukturu a dodá rostlině živiny. Naopak se vyvarujte hnojení čerstvým hnojem, který by mohl kořeny routy spálit. Pamatujte, že vonná routa je nenáročná rostlina a bude se jí dařit i v chudších půdách.

Pěstování vonné routy, s jejími stříbřitými listy a zářivě žlutými květy, je jako pozvání slunce do zahrady, i když je zataženo.

Hana Benešová

Výsadba routy

Ruta vonná, známá také jako "bylina milosti", je odolná trvalka s aromatickými listy a drobnými žlutými květy. Pěstování routy není náročné a zvládne ho i začátečník. Ruta preferuje slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit o kompost. Sazenice routy sázíme na jaře nebo na podzim do sponu 30-45 cm. Během vegetace rostlinu pravidelně zaléváme, ale nepřeléváme. Ruta je odolná vůči suchu, proto ji není nutné zalévat příliš často. Na jaře můžeme rostlinu přihnojit kompostem nebo hnojivem s nízkým obsahem dusíku.

Zalévání a hnojení

Ruta vonná, ač je to odolná bylinka, ocení pravidelnou zálivku, zvláště v období sucha. Půdu udržujte mírně vlhkou, ale dejte pozor na přemokření, které by mohlo vést k hnilobě kořenů. Zalévejte nejlépe ráno nebo večer, kdy je odpar vody z půdy menší.

Hnojení není bezpodmínečně nutné, ale pro bohatší růst a výraznější aroma je vhodné rostlinu přihnojit. Použijte organické hnojivo, například kompost, nebo hnojivo pro bylinky s nižším obsahem dusíku. Hnojte na jaře a v létě, maximálně jednou za měsíc. Příliš mnoho hnojiva by mohlo vést k bujnému růstu listů na úkor aroma.

Řez routy vonné

Řez routy vonné je důležitým krokem v péči o tuto aromatickou bylinu, který zajišťuje její zdravý růst a bohatou násadu květů. Provádíme jej dvakrát ročně. První řez se provádí na jaře, ideálně v březnu, ještě před začátkem vegetačního období. V tomto období zkrátíme loňské výhony na délku přibližně 10 cm nad zemí. Tímto řezem podpoříme růst nových, silných výhonů a kompaktnějšího tvaru rostliny. Druhý řez se provádí po odkvětu, obvykle v srpnu. Odstraníme odkvetlé květní stvoly a zkrátíme i ostatní výhony, abychom rostlinu připravili na zimu. Řez routy vonné provádíme vždy ostrým a čistým nářadím, abychom zabránili šíření chorob.

Zimní ochrana

Routa vonná je sice otužilá trvalka, ale v našich podmínkách, obzvláště v chladnějších oblastech, je vhodné ji na zimu chránit. Mráz jí může poškodit kořeny, a proto je vhodné rostlinu před příchodem zimy namulčovat. K tomu se hodí například sláma, suché listí nebo kompost. Mulč by měl být alespoň 5 cm vysoký a měl by sahat dostatečně daleko od středu rostliny, aby chránil celý kořenový systém. Na jaře mulč odstraňte, aby se k rostlině dostalo světlo a teplo a podpořilo se tak její rašení. V oblastech s velmi tuhými zimami můžete routu ochránit i přikrytím chvojím. To by mělo být vzdušné, aby se pod ním nehromadila vlhkost a rostlina nezačala hnít.

Množení routy

Ruta vonná, známá také jako "bylina milosti", se dá množit několika způsoby. Nejjednodušší je dělení trsů, ideálně na jaře nebo na podzim. Při dělení trsů dbejte na to, abyste nepoškodili kořeny. Další možností je množení řízky. Řízky odebírejte z mladých výhonků na jaře a zasaďte je do substrátu pro řízkování. Pro zakořenění je důležité udržovat substrát stále vlhký a řízky umístit na teplé a světlé místo, ne však na přímé slunce. Množení routy ze semen je náročnější a méně spolehlivé. Semena se vysévají na jaře do skleníku nebo do pařeniště.

Škůdci a choroby

Ruta vonná je obecně odolná rostlina, ale i tak se může stát terčem některých škůdců a chorob. Mezi nejčastější škůdce patří mšice, které se živí šťávou z listů a stonků. Napadené rostliny mohou mít zkroucené listy a zakrnělý růst. Dalším škůdcem, který se může vyskytnout, je sviluška chmelová. Ta způsobuje žloutnutí listů a vytváří na nich jemné pavučinky. Co se týče chorob, ruta vonná může trpět padlím, houbovou chorobou, která se projevuje bílým povlakem na listech. Padlí se šíří zejména za vlhkého počasí. Pravidelná kontrola rostlin a včasný zásah v případě napadení škůdci či chorobami je důležitý pro udržení zdravých a vitálních rostlin routy vonné.

Léčivé účinky routy

Ruta vonná, známá také pod latinským názvem Ruta graveolens, je aromatická bylina s dlouhou historií léčebného využití. Pěstování vonné routy je poměrně nenáročné, daří se jí na slunných místech s dobře propustnou půdou.

Při pěstování routy vonné je důležité pamatovat na její toxicitu při požití ve větším množství. Tradičně se používala v lidovém léčitelství pro své údajné protizánětlivé, antiseptické a spasmolytické účinky. Vzhledem k možné toxicitě je nutné se před užíváním routy poradit s lékařem.

Routa v kuchyni

Routa vonná, známá také pod latinským názvem Ruta graveolens, je vytrvalá bylina s charakteristickou silnou vůní. Ačkoliv je tato bylina známá spíše pro své léčivé účinky, uplatnění najde i v kuchyni. Její silné aroma se hodí zejména k dochucení masa, polévek a omáček. Používejte ji však s mírou, stačí jen malé množství, aby dodala pokrmům specifickou chuť. Listy routy se přidávají čerstvé i sušené, přičemž sušením se jejich chuť zmírňuje. V minulosti se routa používala k dochucování piva a vína, dnes se s ní setkáte spíše v likérech a bylinných směsích. Při pěstování vonné routy dbejte na slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Routa je nenáročná na péči a snadno se množí semeny nebo řízky. Nezapomeňte však, že routa vonná může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci, proto s ní manipulujte v rukavicích a před konzumací se poraďte se svým lékařem.

Vlastnost	Popis
Latinský název	Ruta graveolens
Výška rostliny	Až 70 cm
Doba květu	Červen - srpen
Barva květů	Žlutá
Použití	Léčivá rostlina, koření, okrasná rostlina

Sklizeň a sušení routy

Sbíráme ji krátce před rozkvětem, nejlépe za slunného dopoledne, kdy je obsah silic v rostlině nejvyšší. Pro sběr je ideální suchý den, kdy už není rosa na listech. Při sklizni používáme rukavice, protože čerstvá routa může u citlivých jedinců vyvolat podráždění pokožky. Stonky seřezáváme asi 5 cm nad zemí, aby mohla rostlina znovu obrazit. Sušíme ji ve stínu na dobře větraném místě. Ideální je svázat stonky do menších svazků a zavěsit je květy dolů. Sušení na slunci se nedoporučuje, protože by mohlo dojít ke ztrátě cenných silic. Správně usušená routa má šedozelenou barvu a silné aroma. Uskladňujeme ji v uzavřených nádobách na temném a suchém místě.