Rozjasněte si zahradu: Tipy a triky pro pěstování venkovní azalky

Výběr správné azalky

Při výběru venkovní azalky pro vaši zahradu je třeba zvážit několik faktorů. V první řadě se zaměřte na odrůdu. Existují stovky kultivarů azalek, z nichž každý má své specifické nároky na pěstování a odolnost vůči mrazu. Pro začátečníky se doporučují nenáročné a m frost-tolerantní odrůdy, jako je například azalka japonská. Dále zvažte velikost a tvar azalky. Pro menší zahrady jsou vhodné kompaktní odrůdy, zatímco pro větší plochy se hodí rozložitější druhy. Nezapomeňte zohlednit i barvu květů. Azalky kvetou v široké škále barev od bílé a růžové až po červenou a fialovou. Vyberte si barvu, která se bude hodit k ostatním rostlinám ve vaší zahradě. Při nákupu azalky si vždy zkontrolujte stav rostliny. Listy by měly být zdravé, bez známek chorob a škůdců. Kořenový systém by měl být pevný a kompaktní. Dodržováním těchto tipů si vyberete tu správnou azalku, která vám bude dělat radost svými krásnými květy po mnoho let.

Ideální stanoviště

Venkovní azalky milují světlé stanoviště, ale přímé slunce, zvláště v poledních hodinách, jim nesvědčí. Ideální je proto místo s rozptýleným světlem, například pod korunami stromů. Důležitá je také dobrá cirkulace vzduchu, která zabrání vzniku houbových chorob. Půda by měla být kyselá, s pH mezi 4,5 a 5,5, propustná a bohatá na humus. Azalky nesnáší těžkou, jílovitou půdu, ve které se drží voda. Pokud vaše zahrada takovou půdu má, je vhodné pro azalky vytvořit vyvýšené záhony s kyselou zeminou. Při výběru stanoviště se vyhněte místům s vápenitou půdou, azalky v ní neporostou. Důležité je také myslet na to, že azalky jsou mělce kořenící rostliny, proto je potřeba chránit jejich kořeny před mrazem. V zimě je vhodné je přikrýt chvojím nebo mulčovací kůrou.

Půda pro azalky

Azalky, ty krásné kvetoucí keře, které nám na jaře zkrášlují zahrady, vyžadují specifické podmínky pro svůj růst a bohaté kvetení. Jedním z nejdůležitějších faktorů je správná půda. Azalky preferují kyselou půdu s pH mezi 4,5 a 5,5. V alkalické půdě s vysokým pH trpí chlorózou, což se projevuje žloutnutím listů a špatným růstem. Ideální je pro ně lehká, vzdušná a propustná půda bohatá na humus. Těžká, jílovitá půda zadržuje vodu a dusí kořeny, což azalkám nesvědčí.

Při výsadbě azalek je vhodné smíchat vykopanou zeminu se substrátem pro rhododendrony a azalky, který je speciálně namíchaný pro jejich potřeby. Substrát by měl obsahovat rašelinu, která zvyšuje kyselost půdy, a kůrový mulč, který zajišťuje dobrou propustnost. Pro zlepšení struktury těžké půdy je vhodné přidat také písek. Pravidelné mulčování kůrou z jehličnatých stromů pomáhá udržovat kyselost půdy a brání růstu plevele. Důležité je také dbát na dostatečnou zálivku, zejména během suchých období. Azalky mají rády vlhkou půdu, ale nesnáší přemokření.

Výsadba azalky

Azalky, tyto okrasné keře s bohatými květy, jsou ozdobou nejedné zahrady. Ačkoliv jejich krása může působit křehce, pěstování venkovní azalky není nic složitého, pokud dodržíte pár zásad. Výsadba azalky je klíčovým krokem pro její prosperitu. Nejvhodnější dobou pro výsadbu je jaro nebo podzim, kdy je půda dostatečně vlhká a teploty mírné. Azalky preferují kyselou, humózní a dobře propustnou půdu. Před samotnou výsadbou je vhodné půdu obohatit rašelinou a substrátem pro rhododendrony a azalky. Důležitá je i správná volba stanoviště. Azalky preferují polostinné místo, chráněné před prudkým sluncem a silným větrem. Při výsadbě dbejte na to, aby kořenový bal nebyl zasazen příliš hluboko. Kořenový krček by měl být po zahrnutí zeminou v rovině s okolním terénem. Po výsadbě azalku důkladně zalijte a dopřejte jí pravidelnou zálivku, zvláště během suchých období. S trochou péče se vám azalka odmění bohatým a barevným květenstvím, které rozzáří vaši zahradu.

Azalka, královna jarní zahrady, potřebuje ke své kráse kyselou půdu, stín stromů a láskyplnou péči.

Eliška Dvořáková

Pravidelná zálivka

Azalky milují vlhko, a to jak v půdě, tak i ve vzduchu. Pravidelná zálivka je proto pro jejich zdraví a krásu naprosto zásadní. Během vegetačního období, od jara do podzimu, zaléváme azalky vydatně a pravidelně, aby půda nikdy zcela nevyschla. Ideální je zalévat dešťovou vodou, která je měkká a neobsahuje vápník. Pokud nemáme dešťovou vodu k dispozici, můžeme použít i vodu odstátou, do které přidáme pár kapek octa nebo citronové šťávy pro změkčení. Voda z vodovodu je pro azalky příliš tvrdá a může způsobit žloutnutí listů. Frekvence zálivky se liší v závislosti na počasí a stanovišti. V horkých letních dnech může být nutné zalévat i každý den, zatímco v chladnějším období postačí zálivka jednou za dva až tři dny. Důležité je sledovat vlhkost půdy a zalévat vždy, když je povrch substrátu suchý. Kromě zálivky je vhodné rostliny i pravidelně rosit, a to zejména během horkých dnů. Rosení zvyšuje vlhkost vzduchu a pomáhá azalkám lépe snášet vysoké teploty. Pro rosení používáme opět dešťovou vodu nebo odstátou vodu z vodovodu.

Hnojení azalek

Azalky nejsou na živiny tak náročné jako některé jiné kvetoucí rostliny, ale přesto ocení pravidelné hnojení pro bohaté kvetení a zdravý růst. Vybírejte hnojiva určená speciálně pro kyselomilné rostliny, jako jsou rhododendrony a azalky. Tato hnojiva obsahují správný poměr živin a zároveň pomáhají udržovat kyselé pH půdy, které azalky potřebují. Hnojte dvakrát ročně – poprvé na jaře po odkvětu a podruhé na začátku léta. Vyhněte se hnojení na podzim, mohlo by to podpořit růst nových výhonků, které by do zimy nestihly zdřevnatět a mohly by zmrznout. Dbejte na dávkování – vždy se řiďte pokyny na obalu hnojiva. Příliš mnoho hnojiva může azalkám spíše uškodit. Kromě chemických hnojiv můžete použít i organická hnojiva, jako je kompost z listí nebo rohovina. Ta se do půdy zapracují na jaře. Pamatujte, že zdravá a dobře živená azalka bude lépe odolávat chorobám a škůdcům.

Řez azalky

Azalky obecně nepotřebují pravidelný řez, aby bohatě kvetly. Odstraněním odkvetlých květů podpoříte růst nových výhonů a bohatší kvetení v dalším roce. Odkvetlé květy odstraňujeme opatrně rukou, abychom nepoškodili nové pupeny, které se tvoří hned pod nimi. Pokud je potřeba azalku zmladit nebo upravit její tvar, proveďte řez po odkvětu, nejpozději však do konce června. Pozdější řez by mohl negativně ovlivnit násadu květů pro příští rok. Při řezu odstraňte staré, slabé nebo nevzhledně rostoucí větve. Řez veďte těsně nad párem zdravých pupenů. Používejte ostré a čisté nástroje, abyste předešli šíření chorob. Po řezu dopřejte azalce dostatečnou zálivku a přihnojení hnojivem určeným pro kyselomilné rostliny.

Zimní ochrana

Venkovní azalky, na rozdíl od těch pokojových, jsou otužilé a dobře snášejí mraz. Přesto jim můžou tuhé zimy, zvláště ty bez sněhu, uškodit. Kořeny azalek jsou mělké a nacházejí se těsně pod povrchem, kde dochází k nejrazantnějším teplotním výkyvům. Proto je důležité jim během zimy poskytnout dostatečnou ochranu.

Než se pustíte do samotného zazimování, zkontrolujte, zda jsou azalky dostatečně zavlažené. Na podzim je zalévejte vydatněji, aby si vytvořily dostatečnou zásobu vody na zimu. Suchá půda totiž promrzá rychleji a kořeny pak snáze namrzají.

K ochraně kořenů azalek před mrazem nejlépe poslouží vrstva mulče. Ideální je chvoj, kůra, listí nebo sláma. Mulč nasypte kolem rostliny do výšky alespoň 10 cm, u mladších rostlin klidně i více. Mulčování zabrání prudkým teplotním výkyvům a udržuje v půdě potřebnou vlhkost.

Kromě kořenů je potřeba chránit i nadzemní část rostliny, a to zejména před zimním sluncem a mrazivým větrem. Ty můžou způsobit popraskání kůry a vysychání větví. Větší keře ochráníte obalením netkanou textilií bílé barvy. Menší rostliny můžete zakrýt chvojím.

Nezapomeňte, že azalky vysazené do květináčů jsou náchylnější k promrznutí. Proto je na zimu přeneste na chráněné místo, například ke zdi domu, nebo je zapusťte do země.

Škůdci a choroby

Azalky sice nejsou nijak zvlášť náchylné k chorobám a škůdcům, ale i tak se s nimi při pěstování venku můžete setkat. Mezi nejčastější škůdce patří svilušky, molice a mšice. Svilušky poznáte podle drobných pavučinek na listech, molice zase připomínají malé bílé mušky. Mšice se vyskytují v různých barvách a živí se šťávou z rostlin. Proti těmto škůdcům můžete bojovat pomocí insekticidních přípravků, ale existují i ​​ekologické alternativy, jako je například postřik z kopřivového výluhu.

Z chorob azalky nejčastěji trpí fytoftorovou hnilobou kořenů, která se projevuje žloutnutím a vadnutím listů. Příčinou bývá nadměrná zálivka a špatně propustná půda. V boji proti této chorobě je důležitá prevence – používejte kvalitní substrát a azalky nepřelévejte. Pokud už rostlina onemocní, je nutné ji ošetřit fungicidem. Další chorobou, která se u azalek může vyskytnout, je padlí. To se projevuje bílým povlakem na listech. Padlí se daří ve vlhkém a teplém prostředí, proto je důležité zajistit azalkám dostatečné proudění vzduchu. V případě napadení je nutné ošetřit rostlinu fungicidem. Pravidelná kontrola rostlin a včasná reakce na výskyt škůdců a chorob je klíčem k úspěšnému pěstování venkovních azalek.

Množení azalek

Azalky se dají množit několika způsoby, ale ne všechny jsou stejně snadné a úspěšné pro domácí pěstování. Nejběžnější metodou je množení řízkováním. Pro dosažení nejlepších výsledků odebírejte řízky z mladých výhonů po odkvětu, ideálně v červnu nebo červenci. Řízky by měly být asi 10-15 cm dlouhé a zbavené spodních listů. Pro podporu zakořenění namočte konce řízků do stimulátoru růstu a zasaďte je do substrátu pro azalky. Udržujte substrát stále vlhký a řízky umístěte na světlé místo, ale ne na přímé slunce. Zakořenění trvá obvykle 6-8 týdnů. Další možností je množení hřížením. Tato metoda je jednodušší, ale trvá déle. Vyberte si mladý, ohebný výhon a ohněte ho k zemi. V místě, kde se výhon dotýká země, ho nařízněte a zafixujte sponkou. Zasypte ho zeminou a udržujte vlhký. Po roce by měl výhon zakořenit a můžete ho oddělit od mateřské rostliny. Množení azalek ze semen je poměrně náročné a vyžaduje více zkušeností. Semena se vysévají na jaře do substrátu pro azalky a udržují se ve vlhku a teple. Klíčení trvá několik týdnů.

Srovnání pěstování venkovních azalek

Vlastnost	Azalka japonská	Azalka velkokvětá
Doba květu	Duben - květen	Květen - červen
Výška rostliny	0,5 - 1,5 m	1 - 2 m
Barva květů	Růžová, bílá, červená	Růžová, bílá, červená, oranžová
Půda	Kyselá, humózní	Kyselá, humózní

Tipy pro bohaté kvetení

Azalky milují kyselou půdu, ideálně s pH mezi 4,5 a 5,5. Pro dosažení bohatého kvetení je důležité dopřát jim dostatek živin. Používejte hnojiva určená speciálně pro azalky a rododendrony, která obsahují správný poměr živin a kyselou reakci. Hnojte na jaře po odkvětu a poté ještě jednou v létě. Pravidelná zálivka je pro azalky klíčová, zejména během suchých období. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale ne přemokřená. Zalévejte dešťovou vodou nebo odstátou vodou z vodovodu, abyste zabránili chloróze. Azalky preferují slunné stanoviště s částečným stínem, ideálně s ranním sluncem a odpoledním stínem. Příliš mnoho přímého slunce může spálit jejich listy a květy. Po odkvětu odstraňte odkvetlá květenství, abyste podpořili další kvetení a zabránili tvorbě semen. Pravidelně kontrolujte azalky na přítomnost škůdců a chorob. Včasná identifikace a ošetření pomůže udržet rostliny zdravé a krásné.