Které květiny pro včely zaručeně rozbzučí vaši zahradu?

Slunečnice (Helianthus annuus)

Slunečnice roční (Helianthus annuus) je vysoká jednoletá rostlina z čeledi hvězdnicovitých, pěstovaná pro své jedlé nažky, slunečnicová semínka. Pochází ze Severní Ameriky, kde ji pěstovali už původní obyvatelé před více než 4000 lety. Do Evropy se dostala v 16. století a dnes se pěstuje po celém světě.

Dorůstá do výšky až 4 metrů, má drsný stonek a velké, drsné listy. Charakteristické jsou její velké květní úbory, které se otáčejí za sluncem. Barva květů se pohybuje od žluté přes oranžovou až po červenohnědou. Semena, která se skrývají v terči úboru, jsou bohatá na olej, vitamíny a minerály.

Slunečnice je významnou zemědělskou plodinou, využívá se k výrobě oleje, biopaliva, ale i jako krmivo pro zvířata. Její květy jsou oblíbené i pro okrasu a semena slouží jako zdravá svačinka.

Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia)

Je to vytrvalý, hustě rozvětvený polokeř dorůstající výšky až 60 cm. Listy má vstřícné, přisedlé, čárkovitě kopinaté a na okraji podvinuté. Kvete v průběhu léta fialovými až modrofialovými květy uspořádanými v klasnatém květenství. Plodem je tvrdka. Pochází ze západního Středomoří, u nás se pěstuje jako okrasná rostlina, ale i pro farmaceutické účely.

Levandule úzkolistá je známá svou charakteristickou vůní, kterou způsobují silice obsažené v květech. Má uklidňující účinky, používá se při nespavosti, nervozitě a bolestech hlavy. V kosmetice se přidává do parfémů, mýdel a dalších produktů. Levandulový olej má antiseptické a protizánětlivé účinky, používá se k ošetření drobných ran a popálenin.

Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

Dobromysl obecná, latinsky Origanum vulgare, je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých. Pochází ze Středomoří, ale dnes je rozšířená po celé Evropě a Asii. Dorůstá výšky 20–90 cm a má drobné, oválné listy s charakteristickou kořenitou vůní. Kvete od července do září růžovofialovými květy uspořádanými v latách.

Dobromysl se používá v kuchyni jako koření, zejména do italských a řeckých jídel. Má výraznou, lehce nahořklou chuť. V lidovém léčitelství se používá pro své protizánětlivé a dezinfekční účinky. Připravuje se z ní čaj, který pomáhá při nachlazení, kašli a zažívacích potížích.

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris)

Je to drobný, vytrvalý polokeř dorůstající do výšky až 30 cm. Má dřevnatějící, poléhavé větve, ze kterých vyrůstají krátké, přímé a hustě olistěné větévky. Listy jsou drobné, vstřícné, přisedlé a mají podvinutý okraj. Květy jsou drobné, růžovofialové a uspořádané do lichopřeslenů. Plodem je tvrdka. Mateřídouška obecná je známá svou charakteristickou vůní, kterou jí dodávají silice obsažené v listech a květech.

Používá se v kuchyni jako koření, zejména k masitým pokrmům, polévkám a omáčkám. V lidovém léčitelství se mateřídouška používá pro své dezinfekční a protizánětlivé účinky. Připravuje se z ní čaj, který pomáhá při nachlazení, kašli a bolestech v krku. Mateřídouškový olej se používá zevně k inhalacím a k masážím bolavých svalů a kloubů.

Jetel luční (Trifolium pratense)

Jetel luční (Trifolium pratense) je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých, která je rozšířená po celé Evropě a Asii. Má charakteristické trojčetné listy a růžové až fialové květy uspořádané v hlávkách. Jetel luční je významnou pícninou, která je bohatá na bílkoviny a minerály. Obsahuje také isoflavony, což jsou látky s antioxidačními a estrogenními účinky. V lidovém léčitelství se používá květ i nať jetele lučního. Připravuje se z nich čaj, který se užívá při průjmech, kašli a zánětech horních cest dýchacích. Jetel luční je také oblíbenou medonosnou rostlinou.

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)

Je to jednoletá bylina z čeledi brutnákovitých, dorůstající výšky až 80 cm. Pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje jako medonosná rostlina a zelené hnojení. Má krásné modrofialové květy uspořádané v hustých vijanech, které lákají včely a další opylovače. Svazenka je nenáročná na pěstování, preferuje slunné stanoviště a propustnou půdu. Vysévá se od března do května, kvete od června do srpna. Její semena se používají i v potravinářství.

Chrpa modrá (Centaurea cyanus)

Je to jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých, typická svými sytě modrými květy. Původně polní plevel, dnes spíše vzácnější rostlina luk a mezí. Chrpa modrá kvete od června do září a dorůstá výšky 20–80 cm. Její květy jsou významným zdrojem nektaru pro včely a další hmyz.

V minulosti se chrpa používala v lidovém léčitelství pro své protizánětlivé a močopudné účinky. Dnes se pěstuje i jako okrasná květina a její sušené květy jsou oblíbenou součástí čajových směsí. Pro chrpu modrou je typická vysoká variabilita ve tvaru a zbarvení květů, existují i kultivary s bílými, růžovými nebo fialovými květy.